Nikomu není dobře bez peněz. A nikomu není dobře ani tehdy, když sice peníze má, ale je jich jen žalostně málo. Takový nedostatek se podepisuje na tom, co si člověk může dovolit, ten neumožňuje pořídit si všechno, co by bylo k normálnímu životu potřeba. A to je pochopitelně natolik nepříjemné, že ten, kdo podobným nedostatkem trpí, usiluje o to, aby získal peníze další. A to i za cenu toho, že si někde vezme půjčku.
Rozhodnout se vzít si půjčku není špatný nápad. Pokud si je tedy člověk jist tím, že ji dokáže i splácet a tato se pro něj tedy nestane přítěží. Ale takové rozhodnutí ještě není řešením. Chtít půjčku, jak je známo, nestačí. Tu my lidé také musíme od někoho dostat. A je jasné, že čím jsme na tom hůř a čím nedůvěryhodnějším dojmem působíme, tím je nepravděpodobnější, že se někdo bude naším podobným přáním zaobírat a že nám nakonec pomůže. Půjčky se neposkytují těm, kdo nezaručují jejich splacení, a pokud už snad někde ano, pak za natolik tvrdých podmínek, že by to byl existenční hazard.
A tak někdy člověk půjčku chce nebo vysloveně potřebuje, ale marně shání někoho, kdo by mu ji poskytl a tím mu pomohl. Banky jsou neoblomné a když se na ně obrátí někdo s nižšími než požadovanými příjmy a záznamy v registrech dlužníků, je to možná už i předem ztracený případ. Ale naštěstí aspoň nebankovní hypotéka nezklame. A když je někdo schopen a ochoten dát za ni jako záruku svoji nemovitost, dostane ji. A může tu dostat klidně až sedmdesát procent odhadní ceny takové zástavy, což bývají docela velké peníze.
A když si člověk takovou nebankovní hypotéku vezme, musí ji pochopitelně také splatit, což ale nebývá problém vzhledem k tomu, že ji lze vracet třeba až po dobu třiceti let. A za tak dlouho se dá všechno splatit poměrně lehce.
Nikdo tedy nemusí trpět nedostatkem. Pokud má aspoň nemovitý majetek, který poslouží jako záruka.
