Už jste slyšeli o couchsurfingu? Jedná se pravděpodobně o největší celosvětovou komunitu podobně smýšlejících lidí, kteří u sebe nechávají přespávat lidi z celého světa. Nebo naopak vy můžete poptávat toto přespání u někoho.
 
Na webové adrese si jednoduše zřídíte profil, nahrajete fotky a můžete začít surfovat a přátelit se s lidmi celého světa. Doporučujeme si dát opravdu záležet při vytváření svého profilu, uvádějte vždy jen pravdivé informace, nezapomeňte sbírat reference za hostování, nebo naopak, když jste se nechali u někoho ubytovat.
 
Ale couchsurfing není jenom o tom, že u někoho spíte zadarmo. Můžete si nechat třeba jen poradit, co v dané lokalitě navštívit. Vždyť, kdo nejlépe zná své místo než místní, co se zde narodili. Získáte tak cenější informace než v kterémkoliv průvodci. Možností je také si jen tak vyjíta spát přitom v hotelu, hostelu či jiném ubytovacím zařízení.
 
Jste zvědaví, proč by někdo měl mít zájem vás zadarmo ubytovat a mnohdy i hostit? Couchsurfing je prostě jiný styl života. Pro vašeho hostitele je odměnou příjemný čas strávený s váma, společné povídání, návštěva památek anebo i vaření vaší či jeho/její národní kuchyně. Proto si prosím nikdy nezapomeňte vyhraditi čas na vašeho hostitele. Opravdu tento styl cestování není o tom, že zadarmo bydlíte, ale svůj program si řešíte po svém. Vše je samozřejmě vždy o domluvě a předchozí komunikaci.
 
Na co ale určitě nezapomeňte, je dáreček pro vašeho hostitele. Stačí úplná maličkost, něco, co potěší. Určitě neuděláte chybu, pokud zvolíte památku připomínající vaši zemi – magnetka na ledničku, hrací karty s obrázky naší vlasti. Buďte opatrní v případě dárku v podobě potravin či alkoholických nápojů.
 
Poslední naše rada pro vás je se vzájemně poznat dopředu. Využít některých z komunikačních nástrojů nebo alespoň zůstat v kontaktu přes samotné webové stránky couchsurfingu. Domluvte si pravidla hostování dopředu – zda si můžete půjčit ručník, zda se budete stravovat společně apod.
 
Zkuste dnešní trend cestování a třeba se vám tak zalíbí, že sami začnete hostit u vás doma lidi z celého světa. Získáte tak nové kamarády a možná i na celý život.

Ačkoliv si myslíte, že sexuální výchova začíná, když se dítě poprvé zeptá, jak přišlo na svět, je to vlastně omyl. Ta totiž začíná už v den, kdy se Vaše dítě narodí, kdy se s ním mazlíte, učíte ho vnímat svoje tělo a přinášíte mu pocit bezpečí.

Vždyť co by z Vašeho miminka vyrostlo za člověka, kdybyste mu nedávali dostatek něžného fyzického kontaktu? Nejspíše citově narušený člověk, který nevěří, že o něj někdo stojí a nedopřeje  si ani lásku ani sex.
 
Nahota a výchova k sebedůvěře
Nejde jen o informaci, jak jsme přišli na svět. K erotice vychováváte ( konečně tak, jako ve všem) především svým příkladem. Pokud budete přehnaně reagovat, když Vás dítě přistihne nahé nebo dokonce při sexu, potom vždy získá pocit, že se děje něco špatného a zlého. I když dítě bude vypadat vyděšeně, Vy na něj nekřičte. I v té nejhorší situaci jej nevyhánějte, ale mluvte s ním a vysvětlete mu, že se tatínek s maminkou jen trochu víc divoce mazlili.

Chovejte se zkrátka tak, aby přirozené erotické a sexuální projevy i dítě považovalo za normální součást života.

Na druhou stranu nenuťte dítě ke společnému koupání s Vámi, pokud mu to není příjemné a respektujte, když si nepřeje, abyste se ho někde dotýkali. Ani ho nepřemlouvejte k políbení tetičky, když se mu nechce. Vychováváte ho tak k sebedůvěře a k tomu, že ono samo je to jediné, kdo má právo rozhodovat o svém těle. Jde vlastně také o prevenci proti případnému sexuálnímu obtěžování – umět říci NE.
 
Dodržte dvě základní pravidla:
·         pokud Vaše dítě již položí nějakou otázku, znamená to, že je zralé na odpověď (jednoduchou, přiměřenou jeho věku)
·         odpovídáme vždy pravdivě (nikoliv báchorkou o čápovi – jednoduchou pomůckou může být také knížka, určená pro věk dítěte)
 
Neskrývejte před dětmi přirozené projevy lásky ani je nepeskujte za dětské projevy onanie – bude se Vám s nimi mnohem lépe komunikovat, až se opravdu zeptají.

Mnoho z nás nepotřebuje mít v květináči kvetoucí rostlinu a raději mají rostliny zelené. Pokud patříte mezi tyto jedince, zkuste se zamyslet nad tím, jestli nelze zvolit takové rostliny, které se nám budou hodit zároveň v kuchyni. A věřte, že i bylinky, které dodají skvělou chuť Vašim pokrmům, můžou být krásné!

V létě je pro tyto rostliny samozřejmě nejlepší umístění na balkonech, kde mají (pokud zrovna nemáte uzavřenou lodžii situovanou na severní stranu) dostatek světla a se zálivkou Vám občas pomůže déšť. Pokud chcete mít rostliny v bytě, nezapomeňte, že potřebují dostatek světla (ty středomořské dokonce i v zimě). Na zimu je potom třeba se seznámit se způsobem jejich přezimování. A tady si představíme pár nejrozšířenějších:

·         rozmarýn je středomořská bylina, bez které si osobně již nedokážu představit přípravu drůbežích pokrmů. Pečenému kuřecímu masu nebo krůtímu ragú dodá zajímavé aroma, stejně tak ji oceníte např. při grilování ryb. Navíc je to léčivá bylina, která podporuje trávení, pomáhá proti nadýmání nebo při nízkém krevní m tlaku. Keříčky s jehlicovitými listy jsou navíc opravdu krásné.
·         tymián je další středomořskou bylinou, která se používá podobně jako rozmarýn, tedy hlavně při přípravě bílých mas (drůbeže a ryb). Navíc ji oceníte při léčbě kašle.
·         bazalka je hojně používaná v Itálii a proto si různé omáčky na těstoviny s rajčatovým základem nelze bez bazalky snad ani představit.

·         šalvěj je zajímavá bylinka s šedozelenými listy a světle fialovými kvítky. Má zajímavou vůni, pro kterou se často používá při přípravě masitých pokrmů. Je také považována za vynikající léčivou rostlinu s protizánětlivými a antimykotickými účinky.
·         pažitku zná jistě každý – v květináči jistě tolik parády neudělá, dlouhé tenké listy se hodí spíše na balkon. Ale v kuchyni je nezaměnitelná a její štiplavá chuť ozvláštní polévky nebo různé přílohy (zejména brambory).

·         petržel se vyskytuje jako zelenina pěstovaná pro kořen i nať, ale pro naše účely bude vhodnější petržel naťová. Listy jsou skvělé do různých omáček a polévek, kterým dodá příjemné aroma. Celý pokrm také s nadrobno nasekanými zelenými lístky vypadá jaksi „veseleji“.

·         máta je rostlinka, kterou využijete při přípravě osvěžujících letních nápojů, ale také jako léčivou bylinu zklidňující žaludek.
Spojte tedy příjemné s užitečným a pěstujte doma rostliny, které jsou krásné, chutné a zdravé!

Už když se kluci narodili, byli každý úplně jiný. Nejen vzhledově, ale pokud se to dá hned po narození o malinkých dětech říct, tak i povahou. Ten první „Áčko“ byl malý, ukňouraný bobíšek a s každým prdíkem ukrutně bojoval a srdceryvně kňoural. „Béčko“ byl veliký, dlouhý a pořád v pohodě, nějaké větry ho prostě nemohly rozházet. Jak šel čas, kluci rostli a „Áčko“, sice uplakané, proplouvalo životem bez jakéhokoliv většího problému.

“Béčko“, udatný rek a hrdina se svalovou hypotonií, podezřením na hydrocefalus a podobné neurologické lahůdky, byl nucený pořád bojovat někde po nemocnicích nebo alespoň trpěl cvičením Vojtovy či Bobathovy metody, pod neúprosným vedením své milované maminky. Protože byl tak statečný, doháněl menšího staršího bráchu ve všem, i když vždy přibližně s tříměsíčním zpožděním. Motoricky zdatné a pohyblivé „Áčko“ mělo talent snad na všechny sporty a na co sáhlo, to mu šlo. „Béčko“, tak trochu pohybové kopýtko, s tendencí zakopnout i na rovné cestě zase mělo talent na vše technické, matematické a poslední dobou i zeměpisné. Úplná hlava –  mapa.

My rodiče, dobře tyto rozdíly vnímáme a víme, že dva různí lidé se i různě chovají a jsou šikovní každý na něco jiného a samozřejmě to tak i bereme. To ve školce néééé. „Pojďte se podívat na ty obrázky, Áčko jakštakš, ale Béčko?? Co s tím jako budete dělat?“ Paní učitelka byla evidentně rozhozená z toho, že oba nekreslí (neběhají, nestaví, nespí a kdo ví, co ještě) stejně. Při focení jim zpočátku dávala jen jednu fotku, až do té doby, než jsme se ozvali. „Vy chcete dvě? Aha?“ No bodejť, když jsou dva. U zápisu do školy, jednomu doporučili odklad (díky horší motorice neuměl opsat psací „n“ a „e“) a hrozila poradna. Paní učitelka nám sdělila, že pokud chceme, aby do školy nastoupili, protože rozhodnutí je na nás, nemáme o poradně ani uvažovat, protože je automaticky smetou se stolu. Proč? No přeci, protože to jsou kluci a ještě k tomu dvojčata. Logika jako hrom. Ve škole, při slavnostním uvítání, si všechny děti šly pro diplom samostatně, jen ti naši, na vyzvání ředitelky: „pojďte oba, když jste bráškové“, šli společně.

Automaticky se od nich očekává, že všechno budou dělat naprosto stejně, ale kluci naštěstí mají více rozumu, než někteří pedagogové. Začalo jim to lézt na nervy, tak striktně chtějí jiné oblečení, hračky, jeden dlouhé a druhý krátké vlasy. A je to dobře, že v tom mají jasno už teď. Celý život mají ještě před sebou a my, rodiče, je budeme vždy podporovat, ať se v životě rozhodnou jakkoli, protože víme, že každý jsou jiný a jinak zaměřený a půjdou dál každý svou cestou.

Pokud máte doma děti nebo domácí zvířátka, určitě víte velmi dobře, že ochutnají vše, co jim přijde do cesty a to včetně květin. Samozřejmě základním opatřením je, že je umístíme tam, co děti či mazlíčci nevylezou či nedostanou, nicméně, je také dobré vybrat správné květiny, které nebudou Vaše drahé ohrožovat.
Některé jedovaté rostliny sice mohou způsobit vážné zdravotní problémy, jako je zvracení, křeče, průjmy a samozřejmě i následné selhání organismu. Některé květiny mají ale lehké projevy otravy v podobě vyrážky, otoku či ekzému a dokáží znepříjemnit život nejen dětem, ale i dospělým.
 

Nevhodné květiny

Mezi nevhodné květiny patří velká část právě poměrně vyhledávaných květin. Pěstitelé to však často vůbec netuší. Určitě nejznámějším je tchýnin jazyk, difenbachie, ale také oleandr, asparágus dračinec. Většina z nás bude znát také vánoční hvězdu, která mezi tyto nevhodné také patří. Nedoporučuji ani azalky, brambořík a ozdobné papriky.
Pokud milujete řezané květiny, jako já, určitě jste si již domů přinesli například konvalinku a narcis.
Pokud máte podezření, že Vaše dítě tyto rostliny žvýká či prostě ochutnává, okamžitě vypláchněte ústa, popadněte danou rostlinu a vyhledejte lékařskou pomoc. Pokud to udělá Vás mazlíček, neváhejte navštívit veterináře.

Bezpečné varianty

Pokud tedy nechcete členy domácnosti vystavovat riziku, zkuste si vybrat opravdu bezpečné odrůdy květin. Mezi ně jednoznačně mohou patřit ibišky, fíkusy a také eukalyptus. Tyto květiny můžete umístit například i do dětského pokoje. Vytváří zároveň vhodné klima pro spánek.
Jestli máte doma kočičky, určitě si pořiďte tak zvanou kočičí trávu, jinak tedy šáchor. Ten mohou kočičky okusovat podle libosti a ke všemu pro kočičky je to výborný prostředek na vyléčení zažívání. Zbavují se díky tomu chlupů, které se jim drží v žaludku.

Jak se tedy rozhodnout?

Pojďme si říct, že mít doma květiny je príma. Pokud máte doma květiny, které nejsou úplně bezpečné, určitě je umístěte na police, skříně a další vyvýšená místa. Tak, aby na ně děti nedosáhly. Pokud máte kočičku, určitě se těmto květinám vyhněte a vyberte ty, které kočkám neublíží. Pokud vybíráte ze vhodných květinek, i tak je dobré mít květinky na bezpečném místě, protože, kromě kočičí trávy, je zase škoda, aby Vám byly okusovány či otrhávány.

Když jsme se poprvé s manželem dozvěděli, že čekáme dvojčátka, byli jsme naprosto šťastní. Po spoustě probdělých a proplakaných nocí, po letech marného snažení, to byl opravdový balzám na poraněné duše a nepopsatelná radost.

Našich šest a deset milimetrů, jak jsme je poprvé zaregistrovali, utěšeně rostlo a zdárně se vyvíjelo. Rizikové těhotenství, bylo rizikové naštěstí jen z toho důvodu, že jsem nosila pod srdcem dvojčata a ne pro to, že by se dělo něco špatného.

„Rybičky“ rostly jako z vody a za čas jsme se dozvěděli, že to budou dva rošťáci. Měli se čile k světu a kopali doslova na všechny strany. Někdy jsem měla pocit, že je cítím až na zádech. Kromě toho, že mě pekelně bolelo v kříži a bolest vystřelovala do nohy, jsem nepociťovala žádné zdravotní problémy. Akorát jsem si už přes břicho nedokázala ani zavázat boty.

Rostlo a rostlo a nabývalo obřích rozměrů. Zezadu jsem vypadala jako člověk, zepředu a z boku jako hroch. A také jsem se tak cítila. Funěla jsem a v noci nemohla spát. Na levém boku to nešlo, kvůli srdci, na zádech jsem nemohla dýchat. Zbýval pravý bok a někdy dokonce jen křeslo vsedě. A někdy jsem nespala skoro vůbec.

Kluci mě kopali a bouchali do žeber takovým způsobem, že jsem málem vypustila duši. Přibrala jsem „jen“ sedmnáct kilo, což není zase taková hrůza, nicméně vak na přední straně těla vypadal, jako z filmu „Vetřelec“. Bodejť by ne. Plod A, jak mu říkali doktoři, vážil 2,80kg a plod Bé dokonce 3,35 kg. Jak se tam kluci vměstnali, je mi do dneška záhadou.

Když přišel den „D“, tedy plánovaná sekce čtrnáct dní před termínem porodu, byla jsem šťastná. Déle nosit ta dvě těžká zlatíčka bych vážně už nevydržela. Zaručeně bych praskla. Ze zpětného pohledu i porod byl docela fajn a děti se měly hezky k světu.

Jsem ráda, že vše dopadlo tak, jak jsme si vysnili a na tohle hroší období už můžeme jen s úsměvem na rtech vzpomínat. Oba naši kluci nám doma dělají jen a jen radost. Asi jim půjdu ukázat fotky „vetřelce“, věřím, že se všichni výborně pobavíme. Taky zamávám z okna na sousedku, právě čeká trojčata a já jí s chutí vyseknu obrovskou poklonu.

Hledáte v magazínech zajímavý tip na dovolenou a máte několik požadavků:

1.možnost koupání v moři,
2.příjemné teplo,
3.možnost se domluvit v anglickém jazyce,
4.zajímavé architektonické památky,
5.pestrý noční život.
 
Pak vám můžeme nabídnout zážitek v podobě dovolené na souostroví Malta, oficiálně Maltská republika. Doporučujeme se sem vydat v období května, června nebo pak na podzim koncem září. Turistická sezóna je stále v plném proudu, ale denní teploty vám umožní více než jen pouhé koupání v moři.
 
Na Maltě naleznete pláže snad všude, kam se vydáte. Převažuji pláže kamenité, neboť souostroví je jedna velká skála. Ale na západním a jižním pobřeží naleznete i prohřáté písečné pláže, z nichž jmenujme například GoldenBaya dále pak pláž na druhém největším ostrově Gozo, jež nese název Ramla Bay.
 
Určitě nezapomeňte navštívit oba sousední ostrovy. První je již zmiňované Gozo. Z hlavního ostrova jezdí zhruba každých 45 minut ferry do přístavu Mgarr. Za necelých 5 euro máte i zpáteční lístek. Plavba trvá přibližně 30 minut. A co nezapomenout navštívit na ostrově Gozo? Jednoznačně každý návštěvník Malty musí stanout před kamennou bránou nad mořem zvoucí se Azure Window. Nevynechejte ale ani vesničku Xlendi či již zmiňovanou Ramla Bay, která se jako jediná na Maltě může pyšnit oranžovým zbarvením písku.
 
Třetí rozlohou nejmenší ostrov se nazývá Comino a nachází se přesně mezi dvěma většími. Z obou ostrovů jsem jezdí během dne po hodině malé výletníloďky, kde vás zpáteční lístek vyjde na 10 euro. Většina turistů zůstává v zátoce Blue Lagoon, kde opravdu reklamy nelžou a voda je blankytně modrá.

Vydejte se ale k nedaléké SantaMaria Tower patřící do unikátního bývalého opevnění souostroví. Prozradíme vám, že se zde dokonce natáčel Monte Christo. A pozor, na ostrově Gozo jsou natáčeny některé záběry z aktuálně běžícího seriálu Boj o trůny.
 
Malta má ale i co nabídnout ve vnitrozemí. Máte-li rádi procházení se úzkými uličkami plnými historických budov a památek, pak navštivte hlavní město Valletta a bývalé hlavní město Mdina.

Internet, je dnes nejdůležitějším prvkem všech z nás. Je to ale zdravé pro nás samotné, nebo je to závislost nás a moderní doby, co v ní žijeme? A co takhle naše děti, které dnes bez internetu a chatu žít nedokáží. Trpí závislostí, která se pak těžko léčí?
Moderní doba nám dává mnohé, ale ne vždy je to, to skvělé a pravé pro nás. Samozřejmě, se internet rozšířil tak, že se s jeho pomocí i malé děti ve školách dokáží učit, je nepostradatelný v práci a také nám dokáže lehce i rychle zahnat nudu, nejen když jsme doma.

Nejlepší komunikace, co letí

Je pravdou, že existují i lidé, kteří tráví na internetu denně několik hodin, a to věřte, že už se jako závislost považuje. Každý lékař i odborník vám potvrdí, že závislí na internetu jako takovém, jsou nejen dospělí, ale už maličké děti.
Opakem i pravdou je také to, že je vlastně v mnoha příležitostech, vlastně tou nezbytnou pomocí i součástí těch, co s ním musí denně pracovat. Je to dokonalá komunikace, nejen mezi lidmi, ale především nám již mnoho let pomáhá s čímkoliv.

Najdeme zde všechny zajímavosti

Na internetu lze opravdu najít všechno, nač si samotný člověk jen vzpomene. Bez jeho pomoci, nemůžeme pracovat, je takovým naším druhým mozkem v dnešní době a také bychom se bez něj opravdu mnohdy nudili. Je to ale správně?

Pozor na závislost malých dětí

Malé děti si velmi rychle zamilují online hraní her na internetu, což je mnohdy dobré, ale spíše jim to může v budoucnu velmi ublížit. Potrápit závislostí, může tento dokonalý online svět nejen nás, ale samotné malé dítka, která neumí ještě mnoho rozlišovat co je a co není správně.
Pokud se nechceme dostat do křížku s psychology, kteří nastávající závislost léčí, musíme se jí předem vyvarovat. Protože je tedy moderní doba, není nejspíše dobré svým dětem zakazovat styk s počítači, ale musíme je velmi hlídat, aby se z pár minut denně na počítači, nestalo nepřetržité hraní her, na hodiny. Dodržovat jakési zásady, se vám všem, vyplatí.

Říkám to velice ráda a všem  – nejlepší nákupy jsou v malé obci Furth im Wald, u hraničního přechodu Folmava.

Potraviny v Německu jsou kvalitnější, vyplatí se koupit téměř vše, chuťově jsou na tom potraviny o hodně lépe, než u nás v České republice. V malé obci, kam velmi ráda jezdím, je velký výběr obchodů. Najdete zde Lidl, Penny, Edeku, Netto, Aldi, Normu a další menší obchůdky.

Ať se sem vypravíte v týdnu nebo o víkendu vždy najdete plné regály potravin, čerstvou zeleninu a ovoce, velký výběr ryb, polotovarů a další zboží. Šunka po otevření voní jako šunka, není přesolená. Rovněž párečky a ostatní uzeniny, to je lahoda. O sýrech ani nemluvě. Kuře při pečení vydává vůni, jako, když ho pekla moje maminka. Nemluvě o tom, že škodlivých éček je v německých potravinách o hodně méně, nebo tam nejsou vůbec.  A navíc, vše, co je ve vakuovém  balení  nám vydrží  doma v lednici po dobu minimálně 3 týdnů, aniž by na tom vyrůstaly různé plísně.

V obchodě vás uvítají příjemné prodavačky, které mají stále úsměv na tváři. Je to přímo cítit, že tady si zákazníka považují. Obchodníci vycházejí vstříc kupujícím a zaměstnávají i české pracovnice a rada k nákupu v češtině je hlavně pro neznalce velmi ceněna.Pokud budete něco hledat v obci, můžete si být jisti, že vám zde vždy někdo poradí. Na parkovištích u obchodních center je víc aut s českou poznávací značkou. Takže pokud nehovoříte německy, česky se domluvíte také.

Nevýhodou je, že zde ve většině obchodů neberou naše karty, je nutné u sebe mít hotovost. A veřejné WC u obchodů nehledejte. Myslím, že je na vlakovém nádraží, což je dost z ruky. A pak až na hranici s ČR.  Možná by zastupitelé obce měli pouvažovat nad možností, umístit na parkovištích několik mobilních WC.

Na závěr se můžete zastavit na hranících v TRAVEL FREE SHOPU. Nabízí prodej parfémů, kosmetiky, alkoholických i nealkoholických nápojů, cigaret, kávy, čaje a cukrovinek od českých i zahraničních výrobců. Nabídka textilu a doplňků. Platit můžete platební kartou. Na závěr článku uvádím pro porovnání ceny některých potravin:

• Máchadlo – 1,5 l – 27 Kč
•  Vejce – 10 ks – 27 Kč
•  Čokoláda – 100 g – 24 Kč
•  Káva – 500 g – 104 Kč
• Prací prášek – 3,36 kg – 206 Kč
•  Mýdlo – 500 ml – 18 Kč
• Ementál 450 g – 52 Kč
• Steak argentinský býk 250 g – 122 Kč

Je několik slov, jejichž vyslovení v nás probouzí příjemné pocity. Mezi ně patří určitě mazlení, hudba, jídlo anebo také zábava.
Slova stejná, a přesto mají pro každého jiný význam.
Největší rozdíl je asi v tom, jakou zábavu člověk vyznává. Jestli si aktivně vytváří hezké chvilky sám anebo se zkrátka nechá bavit.
Do první skupiny patří lidé většinou sportovnězaložení
                                  anebo také
                                                         samotáři.

Ti první si vytvářejí odpočinkové chvíle jízdou na kole, návštěvou bazénu, případně cestováním. Ti druzí si neumějí představit svůj relax bez otevřené knihy. Přitom jedno druhé nevylučuje. Můžeme přeci cestovat s knihou v batohu. Možností pro osobnosti, vyhledávající samotu, je nepřeberně.

Stejně tak i pro druhou skupinu odpočívajících. Ti si sednou večer k televizi a čekají, co z obrazovky vypadne. A je jim v podstatě jedno, kolik příznivců podobné zábavy tu sedí s nimi. Ale i oni by se dali rozdělit do dvou skupin.
                                     Buďto jsou se vším spokojení
                                                         anebo
                                          jsou to věční reptalové.

Potkáváte přeci prvního ledna pravidelně některé tváře, které Vám hned po přání všeho nejlepšího vrazí – Ty se zase předvedli, co? Poté, co to vyslechnete ještě několikrát, vracíte se domů s pocitem viny, jako byste toho proklatého Silvestra režírovali Vy.

Přežvýkavci vtipů

Napadá mě, že vlastně existuje ještě jedna skupina bavičů. Ti, co si myslí, že nikdo většího vtipu nepobral a že je potřeba to světu ukázat. Jsou to lidé, kteří vždy začínají rozhovor větou:
                                          A tuhle znáte?
V určitých chvílích mohou být doslova požehnáním. To, když na svatbě silně vázne zábava a hosté by uvítali třeba i žonglujícího klauna.
Neštěstím ale je, když se tento bavič střetne se samotářem. Nejhorším místem je dálkový autobus anebo vlak. Tady většinou po několikátém oslovení uvedenou větou nehrozí bujará zábava, ale schyluje se
                                                          k trestnémučinu.

Pozor tedy, kam si v dopravních prostředcích sedáte. A to, ať už patříte k jakékoliv skupině.